Při výběru léku se spoléháme více na lékárníka než lékaře. O nebezpečí, které sebou nese kodein, víme a pokud máme možnost volby, vybíráme raději nekodeinové přípravky proti kašli.

Více než tisíc respondentů se zúčastnilo průzkumu, který proběhl v únoru 2015 na webu Žena-in.cz pod názvem „Víte, jak s kašlem účinně a bezpečně bojovat?" A jaké jsou výsledky průzkumu?

Nenecháme se oblafnout, věříme kapacitám. Rady maminek zůstávají stranou...
Podle čeho si vybíráme přípravky k léčbě kašle? Největší váhu má dle průzkumu slovo lékárníka, na jeho doporučení dá 42 % respondentů. Na druhém místě jsou dosavadní zkušenosti dotázaných, těmi se řídí 36 % respondentů. Třetí místo obsadili lékaři, na jejich radu dá 19 % dotázaných. Překvapením průzkumu je, že na radu kamarádky nebo maminky dá jen 2 % respondentů.

Kodein už není IN
Odborníci dávají v léčbě kašle v poslední době přednost antitusikům bez obsahu kodeinu. Kodeinová (i některá nekodeinová s obsahem butamirátu) antitusika totiž nepůsobí cíleně v dýchacích cestách, ale v centrálním nervovém systému a mohou proto tlumit i dechové centrum. Z pohledu možného vzniku závislosti se například v USA nedoporučuje kodein pro léčbu mladistvých a dětí do 18 let.

Naopak moderní antitusika založená na molekule levodropropizin působí cíleně pouze na nervová vlákna v dýchacích cestách. Díky tomu nehrozí u těchto nekodeinových antitusik s obsahem levodropropizinu riziko vzniku závislosti. Levodropropizin je obsažen například v léku Levopront ve formě sirupu i kapek. Účinná látka levodropropizin byla v roce 2006 zařazena do doporučených postupů Americké společnosti lékařů pro nemoci hrudníku.

O tom, že součástí přípravků určených k léčbě suchého kašle může být kodein, ví podle průzkumu 69 % respondentů. Obdobný počet respondentů (64 %) také tuší riziko možného vzniku závislosti spojené s užíváním kodeinu. Při možnosti volby by 68 % respondentů dalo přednost nekodeinovému produktu.